Městys Vraný se nachází v severozápadní části Středočeského kraje.
•K.ú Vraný - 1701 ha, Lukov 334 ha a Horní Kamenice 184 ha.
•Lány úrodné půdy a četné prameny podnítily dávný i současný zemědělský charakter obce.
•Podíl zemědělské půdy přes 85 %, vysoký je i podíl lidí pracujících v zemědělství 23,2 %.
•Další drobní podnikatelé vytváří pracovní místa pro naše občany.
Výsledky sčítání obyvatel z roku 2011 
  Celkem muži ženy  
Obyvatelstvo celkem 728 353 375  
z toho ve věku 0 - 14 108 61 47  
15 - 19 31 12 19  
20 - 29 85 46 39  
30 - 39 132 70 62  
40 - 49 97 48 49  
50 - 59 98 46 52  
60 - 64 68 31 37  
65 - 69 36 9 27  
70 - 79 43 20 23  
80 a více let 26 7 19  
 
•K 1.1.2014 je ve Vraném hlášeno 759 stálých obyvatel, průměrný věk 39,7 let.
•Právo znovu užívání titulu „Městys“ převzato v Parlamentu ČR dne 10.10. 2006
•Udělení vlajky městysu Vraný – převzetí dekretu v Parlamentu ČR dne 10.6. 2013
Na obrázku je svěcení praporu městyse Vraný při oslavách 500 let povýšení Vraného na městečko, konaných 22. a 23. června 2013. Vzhled praporu je uveden v úvodu této stránky. Na obrázku je kněz P. Cyril Kubánek a starosta městyse Ing. Miroslav Zázvorka.

Počet domů ve Vraném k 31. 12. 2013 je 233, v Lukově 48 a v Horní Kamenici 24. 

OBČANSKÁ VYBAVENOST, INŽENÝRSKÉ SÍTĚ

•Pitná voda: Vraný  a Lukov – kompletní rozvod pitné vody, ve Vraném vybudována v r. 2010 nová úpravna pitné vody z vlastních zdrojů obce ve výši 3. mil. Kč.
•Kanalizace: sít po celé obci napojená na zastaralou ČOV, v r. 2014 získána dotace na rekonstrukci a intenzifikaci ČOV. Předpokládané náklady 14,5 mil. Kč.
•Elektrická energie: kompletně nový rozvod elektrických kabelů uložených do země.
•Plynofikace: Vraný - r. 2001
•Telekomunikace: digitální ústředna ve Vraném, nový rozvod v celé obci, vysílače všech operátorů (O2, T - Mobile, Vodafone), bezdrátový internet.
•Vraný – instalace nových energeticky úsporných svítidel veřejného osvětlení  v celé obci (24 W)

•Lukov a Horní Kamenice – instalace nových zářivkových svítidel Modus

•Vraný, Lukov, Horní Kamenice – ozvučeny novým bezdrátovým rozhlasem
•Budovy ve vlastnictví městyse jsou vytápěny ekologicky – plynem, zateplení, nová okna + dveře
•Péči o stromy zajišťuje  v době vegetačního klidu firma „Zakládání a údržba zeleně Kladno“, 60 tis. Kč ročně
•Parkové úpravy v obci ve spolupráci se zahradnictvím „Kučerová“ – Dubany
•Zimní údržbu komunikací si zajišťuje městys sám, v případě sněhové kalamity výpomoc firmy AGROS Vraný
 

Městys Vraný se zapojil do soutěže Vesnice roku 2014, do které se přihlásilo 306 obcí z celé republiky. Každou obec navštívila hodnotitelská komise, Vraný devítičlenná komise Středočeského kraje 29. května. Při hodnocení 36 obcí Středočeského kraje (z kladenského okresu Dřínov, Lány, Lhota a Vraný) získalo Vraný Oranžovou stuhu Vesnice roku 2014 za spolupráci se zemědělským subjektem. Tuto stuhu převzal starosta obce Ing. Miroslav Zázvorka 19. července na oficiálním předání v Kněžicích – vyhlášené Vesnici roku 2014.

Jako držitel této stuhy postoupil městys Vraný do celorepublikového kola soutěže Oranžová stuha. Šestičlenná hodnotitelská komise celorepublikového kola navštívila Vraný 8. září. Na presentaci byly k dispozici dvě hodiny, které byly plně využity k představení městyse, jeho života a spolupráce se zainteresovanými subjekty. Jak byla komise spokojena, jsme se dozvěděli 23. září 2014, kdy se od 10.00 hodin konalo v Senátu Parlamentu ČR slavnostní vyhlášení vítězů celorepublikového kola Oranžové a Zelené stuhy, jako součástí soutěže Vesnice roku 2014. Městys Vraný získal v tomto kole z 13 obcí třetí místo (první místo Hošťálková, druhé Lípa). Ocenění a šek na 600 000 Kč z rukou ministra zemědělství Mariana Jurečky převzal starosta městyse Ing. Miroslav Zázvorka a místostarosta Ing. Zdeněk Bláha. Pro Vraný je to veliký úspěch a zároveň impulz pro intenzivní práci k zajištění dalšího rozkvětu městyse.

V sobotu, dne 23. května 2015 se sešli občané Vraného u Památníku padlých ve II. světové válce, aby si připomněli událost světového významu - 70. výročí ukončení II. světové války v Evropě – Den osvobození 8. května 1945 a řadu dalších výročí majících vztah nejen k Vranému. Jedná se o

  1. 155 výročí narození Jaroslava Věšína ve Vraném (23. 5. 1860) a 100 výročí jeho úmrtí v Sofii (9. 5. 1915).
  2. 150 výročí zahájení stavby nové radnice - rok 1865.
  3. 130 výročí postavení budovy dnešní školy - rok 1885.
  4. 80 výročí úmrtí Františka Štraybla v Doksanech (12. 1. 1935) a 162 let od narození ve Vraném (17. 11. 1853).
  5. 70 výročí umístění a odhalení pomníku Svatopluka Čecha před zámkem 28. 9. 1945.

   Vzpomínkové slavnosti na ukončení světové války se uskutečnily nejen v Evropě, ale prakticky na celém světě. O 2. světové válce toho již bylo mnoho řečeno, napsáno i nafilmováno, zde byla připomenuta jen základní fakta, zaměřená na události té doby, mající vztah k Vranému. Přítomné s těmito událostmi seznámil starosta městyse Ing. Zázvorka. Z jeho vystoupení vyjímáme: „Válečné útrapy se nevyhnuly ani Vranému. Začaly ještě před vypuknutím války, kdy došlo ke stěhování uprchlíků z Němci zabraných území. Do Vraného jich přišlo asi 100 a bylo nutné se o ně postarat a zajistit jim alespoň provizorní ubytování. Vypuknutí války sebou přineslo i hospodářské potíže. Byly zavedeny potravinářské lístky a přídělový systém. Horší však byla perzekuce všeho českého. Byla rozpuštěna řada spolků a organizací, ve Vraném např. Sokol.

Válka sebou přinesla nejen mnohá strádání, ale i strach z nebezpečí, které pocházelo z vlastních řad. I v tak těžkých dobách se našli lidé, kteří udávali gestapu, což tenkrát znamenalo většinou za sebemenší přestupek trest smrti. Vrchní strážmistr Kalenda s pošmistrovou Kalíkovou zachránili řádu životů tím, že zachytili a zlikvidovali minimálně deset udavačských dopisů, které mohly zapříčinit smrt člověka a strádání mnoha rodinám. Útrapy se však překonaly, hlavně doba heydrichiády, kdy stačila maličkost a byly vyvražděny celé rodiny, ba i vesnice, což pamatujeme na příkladu nedalekých Lidic“. Z další části: „Bohužel, řada vranských občanu skončila v koncentráku a odtud se vrátili jen jenom čtyři – František Propper (nyní Průša), Antonín Propper, Josef Vaníček a Šimon Kasvan. František Propper se zachránil útěkem v šatech zemřelého Průši a s jeho legitimací. Po návratu si toto jméno ponechal. Sloužil v naší armádě a docílil hodnosti generála. Ostatním byl naproti škole, za silnicí postaven „Pomník občanů umučených za 2. světové války“, který byl slavnostně odhalen 28. října 1998 při příležitosti 80. výročí vyhlášení samostatné ČR. Jedná se o 16 občanů, z nichž nežidovského původu je jen jeden“. Na závěr vystoupení Ing. Zázvorky byl k Památníku padlých, kde čestnou stráž drželi hasiči ve slavnostních uniformách, položen věnec.

Další část vystoupení Ing. Zázvorka se týkala historie a současnosti vranské školy, její výstavby a úprav. Např. uvedl: „Zajímavé jsou poznatky o provozu školy v 19. století. Původní škola měla jen jednu třídu, v roce 1841 byla zřízena druhá třída. Do školy sem chodily i děti z Pálče a Horní Kamenice. V té době do vranské školy chodilo 155 žáků. Škole vládl od roku 1849 celých 40 let pan učitel Josef Trykar. Byl to učitel a přítel Svatopluka Čecha, ve kterém rozpoznal a ocenil vynikající vlastnosti. Svatopluk si na něj po celý život zachoval věčnou památku. V básni „Ve stínu lípy“ – veršovaném vyprávění příběhů ze života, podle něho vykreslil typ kantora starých dob. Počet žáků se snížil, když byla roku 1868 v Pálči postavena škola. Plat učitele v té době byl 150 zlatých ročně a mimo to měl z koledy další asi 3 zlaté. Povinnost školní docházky byla od 6 do 14 let. S docházkou ale byly potíže, neboť děti mnohdy musely pomáhat rodičům při polní a domácí práci.  Cenné svědectví o poměrech na staré vranské škole podává ve svých vzpomínkách Jitka Věšínová, sestra světoznámého malíře Jaroslava Věšína. Sem jako „prvňáček“ začala chodit v roce 1869 a kam v různých obdobích chodily i děti z početně významných rodin Čechových, Věšínových i Štrayblových. „Škola byla dvoutřídní. Stavení dost rozsáhlé, přízemní, kryté šindeli. Byl tu byt pro učitele. Jedna třída dosti veliká s několika odřenými lavicemi a ohromnými zelenými kamny, které zaplnily celý roh třídy. Vedle této I. třídy byl zde přístavek pro prvňáčky, zvaný II. třída, místnost maličká. Seděli jsme namačkáni jak slanečci v sudě, všude, kam jsme si sednout mohli i na oknech a na zemi. Vedle třídy v chodbě byla „černá kuchyně“ s ohništěm plným sazí. Tam se pekly hostie pro kostelní potřebu. Někdy také byl strčen do černé kuchyně neposlušný žák, ovšem jen na chvilku, aby rozjímal po tmě o své darebnosti, Naše výbava do školy byla jednoduchá – slabikář, břidlicová tabulka v dřevěném rámečku, u ní houba a písátko, sešit doma vyrobený, v penálu tužka a pero. To vše bylo uloženo v malé slaměné mošničce. Ve škole byly v té době dvě třídní knihy, zlatá a černá. Do těch se zapisovali žáci hodní a pilní, nebo naopak lajdáci a žáci neposlušní. Před vchodem do školy byl malý dvorek s kamenným zápražím, kde se tak pěkně hrály drápky a ťukaly fazole. Vedle školy malá zahrádka s růžemi““. V další části: „Novou školní budovu navrhl vranský rodák a nadaný architekt a stavitel Čeněk Štraybl (1856 – 1890) z Prahy, když zvítězil ve snižovací dražbě na zadání stavby nákladem 13 127 zlatých. O stavbu mělo zájem 9 stavitelů z celého okolí, postavil ji však otec vítězného projektanta, vranský stavitel a zednický mistr Václav Štraybl (1822 – 1886). Bylo to asi jeho poslední větší dílo, neboť zemřel rok po jeho dokončení. Dnes je pro nás ohromující, jakým tempem dokázali tehdejší stavebníci vystavět takovou rozsáhlou a na tehdejší i moderní patrovou, částečně podsklepenou budovu a to bez větší mechanizace a většinou z lomového kamene. Jak vyplývá z uvedeného a jistě pravdivého zápisu z farní kroniky, trvalo jim toto dílo od položení základního kamene po dokončení a vysvěcení pouhé 4 měsíce a 9 dnů. A to se tehdy o nedělích a církevních svátcích nepracovalo. Proto i po 130 letech vzdejme obdiv a čest jejich krásně a poctivě provedené práci“.

Po té kronikář Vraného, Ing. Jan Hroz, pohovořil o dalším rodákovi z Vraného, malíři Františku Štrayblovi. Mimo jiné řekl: „Novým poznatkem bylo zjištění, že rodný dům Štrayblových stojí. Jedná se o dům známý jako Bubeníčkova hospoda nebo U Čížků (naproti zdravotnímu středisku). Otec, František Štraybl, totiž na doporučení pražského advokáta Dr. Petržílka kolem roku 1867 vložil veškeré peníze do výstavby nového „Párníku“ (parního mlýna) ve Vraném. Byla to však špatná investice, podnik nevynášel, otec přišel o všechny peníze a bylo nutné ještě splácet dluh. Proto musel polovinu pozemku s rodným domkem prodat svému strýci Bubeníčkovi, který z něho udělal hospodu. Museli pronajmout i pole nějakému židovi. Nový dům získali přetvořením stodoly a stájí stojících na polovině pozemku, který jim zůstal, na obytné stavení. Tento dům, jak Jan uvádí, byl v nevábném stavu, s výhledem přímo na silnici. Dům postupně vylepšovali, hlavně s přispěním Čeňka, v té době již velice schopného a uznávaného stavitele. Tento domek byl později zbořen a z toho vznikla domněnka, že byl zbořen jejich rodný domek“.

Po té se přítomní přemístili před zámek k Pomníku Svatopluka Čecha, kde Ing. Hroz přiblížil vztah Svatopluka Čecha k Vranému, které básník považoval za své rodiště i když se narodil v Ostředku u Benešova. V části svého vystoupení se zaměřil na iniciativu k uctění památky Svatopluka Čecha: „Iniciativu vyvinul Sokol Vraný, který se při příležitosti příprav na oslavy 80. výročí narození básníka v roce 1925 zaměřil na postavení uměleckého pomníku. Jeho představitelé se obrátili na brněnského sochaře Václava Hynka Macha. Tento umělec již vytvořil mnoho soch a hlavně velice zdařilou bustu Svatopluka Čecha, která je od roku 1921 umístěna v Mladé Boleslavi. Nová socha pro Vraný by stála cca 10 000 Kč. Sochař se uvolil zhotovit model pomníku pouze za náklady.  Model byl hotov a od roku 1926 do roku 1938, tedy 12 let zůstal nepoužit. Na úhradu dluhu sochaři, uspořádali gymnazisté z Mladé Boleslavi v roce 1926 a 1927 Českou besedu, pak i divadelní představení a pražský „Spolek pro postavení pomníku Svatopluka Čecha“ nabídl bezúročnou půjčku 2000 Kč. Tak mohl Sokol Vraný vykázat 1 200 Kč a uhradit dluh – jen náklady za model. Z realizace ale sešlo, neboť Sokol vzhledem k fámám, že František Čech zavinil, že se železnice vyhnula Vranému, ze svého záměru ustoupil. Z uvedeného důvodu si prý jeho syn Svatopluk nezaslouží ve Vraném žádný pomník. Jednotlivci se marně snažili tuto situaci zvrátit, ale marně. Až teprve nový výbor pro postavení pomníku v čele s energickými občany a činovníky Sokola Františkem Vobrem, Jaroslavem Fojtem a Janem Brázdou myšlenku postavení pomníku oživili a uspěli. Pro vytesání pomníku z tvrdého pískovce byl získán v té době již známý akademický sochař Josef Bílek z Hořic, který se uvolil dodat celý pomník do konce roku1938. Bylo mu nutné vyplatit honorář a to si vyžádalo značné úsilí. Slušnou částku dodala Jednota Svatopluka Čecha, pražský Světozor, kterému věnovala větší díl svého jmění spisovatelka Zdeňka Čechová a také zbytek svého majetku Spolek pro postavení pomníku Svatopluka Čecha v Praze. Socha byla zaplacena a předána k postavení Výboru. Pohnuté události roku 1938 a následujících, které uvrhly národ do německé poroby, neumožnily sochu vlastenci, jakým Svatopluk Čech byl, postavit. Své hrály i tahanice, kde by to mělo být. Po dobu války byla socha uložena ve Vraném pod střechou vlastence, pana Františka Sochora, poštovního tajemníka vv. Po válce bylo rychle rozhodnuto a vybráno vhodné místo – prostor před vranským zámkem. Na toto místo byl pomník umístěn 28. září 1945. Na jeho slavnostním odhalení, jako hlavní řečník promluvil Ferdinand Strejček, který napsal životopisnou knihu o rodině Čechových a díle Svatopluka Čecha o 480 stránkách, s názvem „O Svatopluku Čechovi“. Slavnosti se zúčastnilo mnoho lidí a veřejných činitelů z Vraného a okolí“.

Dále se účastníci přemístili před radnici, kde je Ing. Zázvorka seznámil s její historií, úpravami a probíhající rekonstrukcí. Mimo jiné uvedl: „Radnice byla několikrát přestavena, zažila i velký požár, při kterém shořelo mnoho cenných dokladů minulosti. Současná radnice byla postavena v roce 1865. Mimo zasedací síně radních v ní byla šatlava, hospoda, knihovna, pošta, svatební síň, nyní i kadeřnictví. Písemností a cenností byly na radnici ukládány do trezoru, který je nyní umístěn v Památníku městyse. Věžní hodiny z konce XIX století, pochází z dílny Ludvíka Hainze z Prahy a jsou stále v chodu. Hostinec „U Radnice“ zřejmě zahájil svoji činnost ihned po dostavění nové radnice. O hostinských toho není mnoho známo, ale je jisté, že v roce 1871 zde byl hospodským strýc Františka Štraybla Bubeníček. Hospoda  byla provozu i po dobu druhé světové války, kdy nápisy byly dvojjazyčné a nějakou dobu po ní. Vranská knihovna byla založena v roce 1883 a sloužila jako spolková knihovna při místní „Jednotě hasičské“. V krátké době se stala knihovnou veřejnou. Později převzalo tuto knihovnu „Společenstvo různých živností ve Vraném“, pak „Obecní úřad“, dále „Místní národní výbor“, po roce 1989 opět „Obecní úřad“. Nyní je knihovna vedena pod „Úřadem městyse Vraný“. Od roku 1897 nesla knihovna název „Knihovna Svatopluka Čecha“. V dopise z 29. března 1897 s tímto názvem Svatopluk Čech nadšeně souhlasil. Tento historický název si zachovala knihovna dodnes a je stále funkční. Poslední knihovnicí je paní Rysová a mimo půjčování knih zajišťuje i akce pro děti, v poslední době „Tátové čtou dětem“ a prohlížení knížek dětmi z Mateřské školy za doprovodu maňásků Fanynky a Františka, které znají z Kouzelné školky.

Nová radnice byla několikrát opravována. Jedna z rekonstrukcí se uskutečnila v roce 1929, další se připravovala v roce 1936, ale realizována byla podle nových plánů v roce 1938. Zásadní změnou byla výměna oken v čele budovy z dvoukřídlých na tříkřídlá. Nyní se realizuje další rekonstrukce spočívající v kompletní výměně střešní konstrukce včetně krytiny a zateplení pláště budovy. Repasovány budou i historické hodiny. Radnice tak dostane nový ráz a opět bude důstojně vévodit náměstíčku, kterým procházely dějiny Vraného“.

V další části slavnosti Ing. Hroz představil slavného rodáka Vraného, malíře Jaroslava Věšína. Z jeho vystoupení uvádíme: „Jaroslav Věšín byl oblíbeným společníkem a navštěvoval mnohá šlechtická sídla, kde maloval. Na zemské výstavě v r. 1891 vystavil obrazy Snídaně v bažantnici v Průhonicích a Výsledek honby. V r. 1889 se vrátil do Mnichova. Oběma manželům se po Čechách stýskalo a tak v roce 1889 koupili od Anny Gráfové dům čp. 152 ve Vraném. Sem pak jezdili na letní byt. Z Mnichova se přestěhoval do bulharské Sofie. Stalo se tak proto, že na základě zákulisních intrik nemohl nastoupit na slíbené místo v pražské akademii. Tady se v r. 1897 stal profesorem na malířské škole v Sofii, byl zpravodajem generálního štábu, malířem bulharské armády a dvorním malířem bulharského cara. Jeho oficiální název byl „Dvorní umělec, specialista štábu bulharské armády“. Ze Sofie obesílal výstavy v Praze, v Mnichově, ale také ve St. Louis v USA. Býval často vyznamenáván diplomy, medailemi a řády. Je majitelem řádů Za válečnou zásluhu III. stupně, Řád sv. Alexandra V. stupeň, Kordon řádu císaře Františka Josefa, Řád sv. Stanislava III. stupeň, Řád francouzské palmy za umění a nauky, Řád království belgického za zásluhy a Řád sv. Sávy III. stupně. Dokázal vytvořit pospolitost mezi umělci mnoha slovanských národností. Byl členem Krasoumné jednoty (1886 - 1899), Jednoty umělců výtvarných a předsedou Sdružení jihoslovanských umělců“. Ze závěru jeho vystoupení pak: „Zemřel 9. května 1915 v Sofii ve věku 55 let. Mozková mrtvice porazila tohoto siláka štětce a pera. Doma nepochopen, v cizině si vysloužil úctu, uznání a slávu. Jeho obrázky visí v největších galeriích světa. Můžeme být právem hrdi, že první kresbičku – portrét sestry Jitky - vytvořil právě ve Vraném, kde prožil své dětství i mládí a kam se rád vracel. S motivy Vraného známe ještě další dva obrázky, chalupu vinaře, později koželužnu pana Švingra, která stávala u potoka nad viničním sklepem a byla pro zchátralost zbourána. Součástí obrázku jsou noty s textem národní písničky „Roztrhaná chalupa“. Druhým obrázkem je pohled na chasu pracující v lomu, oblečenou do dobových bulharských krojů. Na obzoru je bývalý ovčín v podobě z roku 1890. Dalšími obrázky jsou podobizny vranských občanů, jedním z nich je Johanes Šaroch, mistr provaznický. Vranští občané na svého významného rodáka nezapomněli. V městysi byl k 150. výročí jeho narození vybudován pomník, který je umístěn na čestném místě - na náměstíčku, před budovou Úřadu městyse Vraný. V památníku Vraného má Jaroslav Věšín stálou expozici, která byla ke stému výročí jeho úmrtí, které si dnes připomínáme, rozšířena“.

Následovala prohlídka Památníku městyse Vraný, kde byl upraven sklepní prostor a v něm byla výstava obrázků Jaroslava Věšína, rozšiřující stálou expozici umělce v Památníku. Vzpomínková slavnost byla ukončena ve vranském kostele Narození sv. Jana Křtitele, kde své umění předvedli Vranští pěvci s řadou nových skladeb. Jejich hodinové vystoupení mělo veliký úspěch, bylo odměňováno častým potleskem a jednalo se o vyvrcholení zdařilého odpoledne, kterému přálo i počasí.

O vzpomínkové slavnosti vyšel i článek v Kladenském deníku od Kateřiny Husárové, který v plné internetové verzi ze dne 4. června 2015 níže uvádíme:

Ve Vraném slaví řadu výročí

Vraný – Městys s dávnou historií má důvod k oslavám. Na významné osobnosti zde pamatují

Starosta Vraného Miroslav Zázvorka                               Autor: Deník/Kateřina Husárová

Městys na severu okresu, kde už řadu let starostuje Miroslav Zázvorka, je místem, kudy procházely dějiny a na svoje stavby i významné osobnosti jsou místní náležitě pyšní.

Díky vzájemné snaze zachovat odkaz předků se proto vedení obce podařilo otevřít další expozici v suterénu tamního muzea v sousedství Slánské brány. Výstava je věnována akademickému malíři Jaroslavu Věšínovi.

Ten se coby místní rodák proslavil nejvíce jako dvorní malíř někdejšího bulharského cara. „Pro účely expozice jsme původní klenby vyčistili a ještě budeme zdivo posléze impregnovat. Položili jsme záměrně jen cihlovou podlahu, aby to navazovalo na historii budovy,“ řekl starosta Vraného Miroslav Zázvorka.

Jak připomněl, v devadesátých letech minulého století bylo současné vranské muzeum jen ruinou, kterou obýval jeden sociálně slabý člověk. „Pánovi jsme nakonec pořídili nové bydlení a budovu, jež navazuje na bránu z roku 1531, jsme postupně rekonstruovali v několika etapách,“ popsal opravy stavení starosta Zázvorka.

S podporou programu rozvoje venkova a obecně prospěšné společnosti Přemyslovské střední Čechy se od devadesátých let podařilo objekt zvelebit a uvést do pěkného stavu za zhruba dva miliony korun.

Kromě otevření stálé výstavy v suterénu muzea uspořádali Vranští v uplynulých týdnech ještě vzpomínkové odpoledne završené koncertem souboru Vranští pěvci v místním kostele.

„Jelikož si v obci připomínáme hned několik významných výročí najednou, prošli jsme společně Vraný a zastavili se u jednotlivých památníků,“ popsal starosta Zázvorka.

Jedním ze zastavení bylo připomenutí 70. výročí konce druhé světové války, jejímž obětem vybudovali před časem pomník. „Pomník jsme už před několika lety nechali postavit a věnovali ho zejména židovským rodinám, které zahynuly v koncentračních táborech.

U pomníku jsme se sešli a položili věnce a květiny. Zmínili jsme se i o tom, jak byli místní lidé zapojeni v odbojové činnosti a jak prožívali válečné období. Kromě toho jsme nezapomněli připomenout výročí založení naší školy, která letos slaví 130 let od postavení budovy,“ dodal starosta.

Návštěvníci slavnosti se dále přesunuli k pomníku spisovatele Svatopluka Čecha, kterému byl v říjnu před sedmdesáti lety postaven pomník před tamním zámkem. Spisovatel zde prožil své dětství, protože jeho otec František Čech býval správcem vranského zámku a panství. Spisovatel, ač se zde nenarodil, nazýval Vraný svým rodným krajem.

Mimo jiné slaví významné výročí i radnice. Od zahájení této stavby uplyne 150 let. 

„V letošním roce se proto budově důkladně věnujeme, děláme novou střechu, krovy,
chystáme i fasádu a výměnu oken i dveří. Mimo to vzpomínáme i na, výše zmíněného,
významného rodáka, akademického malíře Jaroslava Věšína, který má letos 100. výročí od svého úmrtí.

Místo události

Autor: Kateřina Husárová

Článek v originále je uveden níže:

 

Městys Vraný se přihlásil do 21. ročníku soutěže Vesnice roku 2015 v Programu obnovy venkova, jehož slavnostní zahájení se konalo na Dni malých obcí, konaném v Praze 10. března. Přihlášky bylo možné podávat do 30. dubna 2015. Do soutěže se mohly přihlásit obce vesnického charakteru, které mají maximálně 7 500 obyvatel a které mají zpracovaný vlastní strategický rozvojový dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu. Organizace soutěže probíhá ve dvou kolech - krajské a celostátní. Všechny přihlášené obce budou nejprve hodnoceny v krajském kole, do celostátního kola pak postupuje za každý kraj jedna obec, které byla udělena Zlatá stuha. Vítěz zároveň postupuje do soutěže Evropská cena obnovy vesnice. V rámci celostátního kola jsou vyhodnocena první tři místa. Udělovány jsou i další stuhy, modrá - za společenský život, bílá - za činnost s mládeží, zelená - za péči o zeleň a životní prostředí a oranžová - za spolupráci obce se zemědělskými subjekty.

Do letošního ročníku soutěže Vesnice roku se přihlásilo celkem 210 obcí z celé České republiky. Ze Středočeského kraje 20 obcí, z okresu Kladno pak obce Vraný, Zichovec a Žižice. V následujících dvou měsících proběhlo hodnocení jednotlivých krajských kol.

"Počet přihlášených obcí je vskutku úctyhodný. Tradice, dlouhodobý zájem a výborné výsledky i na evropské úrovni jsou neméně důležitým znakem soutěže. Přeji všem soutěžícím obcím, aby se jim v letošním ročníku dařilo, ale také aby získaly co nejvíce cenných zkušeností," řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Přihlášené obce byly hodnoceny v následujících oblastech: koncepční dokumenty, společenský život, aktivity občanů, podnikání, péče o stavební fond a obraz vesnice, občanská vybavenost, inženýrské sítě a úspory energií, péče o veřejná prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci, péče o krajinu, připravované záměry a informační technologie obce.

Do Vraného přijela desetičlenná hodnotící komise soutěže „Vesnice roku 2015“ 27. května v 13.00 hod. Komise byla přivítána v budově AGROSu Vraný, kde starosta obce Ing. Miroslav Zázvorka přednesl presentaci, ve které představil městys a jeho život. Následovala exkurze po obci s výkladem k některým objektům a pamětihodnostem. Mezi nejvýznamnější patří nová čistička odpadních vod, která je nyní ve zkušebním provozu a rekonstrukce radnice, která probíhá. Komise se zastavila i v Památníku městyse, kde byla v upravené sklepní místnosti výstava obrazů malíře Jaroslava Věšína, rodáka z Vraného, rozšiřující jeho stálou expozici. Tato expozice byla otevřena pro veřejnost 23. května 2015 při příležitosti vzpomínkové slavnosti k 155. výročí narození umělce a 100. výročí jeho úmrtí v Sofii. Návštěva komise byla zakončena ve vranském kostele Narození sv. Jana Křtitele, kde Vranští pěvci předvedli ukázku svého umění. Jak jsme dopadli, se dozvíme 18. června 2015 v Kutné Hoře, kde budou vyhlášeny výsledky krajského kola. Udílení cen se uskuteční v obci, která se stane vesnicí roku Středočeského kraje.

30. května se od 15.00 hod. konal na Pastoušce Dětský den, který pořádal Sokol Vraný. Připraveno bylo mnoho her a soutěží. Soutěžící za své výkony dostávali poukázky, které vyměňovali za ceny dle výběru ve své bodové hodnotě. Soutěžilo se ve střelbě, hodu kroužky na tyče, slalomu na koloběžkách - pro menší i pěšky, házení míčkem do kruhu, kopnutí míčem do otvorů s bodovým hodnocením, odpal míčku hokejkou do branky, skákání v pytli apod. Odměny byly většinou sladké, ale i škrabošky v různých barvách a další drobnosti. K dispozici byla i nafukovací skluzavka ve formě hradu. Dospělí měli dispozici bohaté občerstvení. Odpoledně se vzhledem k dobrému počasí vydařilo. Večer byla diskotéka pro mladé i starší. Skladby na přání pouštěl a výborně moderoval diskžokej Josef Podraský. Jak mladí, tak i starší byli s jeho výkonem velmi spokojeni. Celkově se jednalo o zdařilou akci dobře připravenou Sokolem a podpořenou sponzory, bez nichž by nebylo tolik odměn pro dětské účastníky.

REKAPITULACE ZAPOJENÍ VRANÉHO V SOUTĚŽI „VESNICE ROKU“.

Městys Vraný se přihlásil v dubnu r. 2014 do jubilejního XX. ročníku soutěže Vesnice roku 2014. Bylo to naše první přihlášení do soutěže, kde v tomto ročníku se o titul ucházelo 306 obcí z celé republiky, z toho ze Středočeského kraje 36.

29. května 2014 navštívila Vraný desetičlenná hodnotitelská komise Středočeského kraje.

19. července 2014, při oficiálním vyhlašování výsledku soutěže v Kněžicích – vyhlášené Vesnici roku 2014 Středočeského kraje, převzal starosta městyse Ing. Miroslav Zázvorka Oranžovou stuhu za spolupráci obce se zemědělskými subjekty a městys Vraný tak postoupil do celorepublikového kola.

8. září 2014 navštívila Vraný šestičlenná hodnotitelská komise celorepublikového kola.

23. září 2014 v Senátu Parlamentu ČR při slavnostním vyhlášení vítězů celorepublikového kola Oranžové a Zelené stuhy, jako součástí soutěže Vesnice roku 2014 získal městys Vraný třetí místo v celostátním kole Oranžové stuhy ČR.  Ocenění a šek na 600 000 Kč z rukou ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky převzal starosta městyse Ing. Miroslav Zázvorka a místostarosta Ing. Zdeněk Bláha.

Do XXI. ročníku Soutěže vesnice roku 2015 se městys Vraný přihlásil spolu s 210 obcemi z celé republiky a z toho s 20 obcemi ze Středočeského kraje.

27. května 2015 navštívila Vraný desetičlenná hodnotící komise Středočeského kraje.

18. června 2015 při oficiálním vyhlášení výsledků v Kutné Hoře získal městys Vraný Zlatou stuhu a stal se Vesnicí Středočeského kraje roku 2015 s postupem do celostátního kola soutěže.

18. července 2015 se ve Vraném, vyhlášené Vesnici Středočeského kraje roku 2015, konalo slavnostní předávání jednotlivých ocenění. Za účasti zástupců přihlášených obcí, hejtmana Středočeského kraje Ing. Miloše Petery, dalších významných zástupců organizátorů soutěže, hodnotitelské komise a přibližně 700 občanů Vraného, Lukova, Horní Kamenice a okolních obcí, převzali starosta Ing. Miroslav Zázvorka a místostarosta Ing. Zdeněk Bláha Zlatou stuhu udělenou společně s titulem Vesnice Středočeského kraje roku 2015.

31. srpna 2015 zavítala do Vraného desetičlenná celostátní hodnotící komise soutěže Vesnice roku 2015 České republiky.

19. září 2015 byly v Luhačovicích v rámci XXIII. Mezinárodního festivalu dětských folklorních souborů „Písní a tancem“ vyhlášeny výsledky celostátního kola soutěže Vesnice roku 2015. Městys Vraný obdržel „Koláčovou cenu“ za nejlepší hodnocené koláče. Cenu předávala ministryně pro místní rozvoj Ing. Karla Šlechtová a ministr zemědělství Ing. Marian Jurečka do rukou starosty Ing. Miroslava Zázvorky. Slavnostního vyhlášení v Luhačovicích se zúčastnil také místostarosta a celý autobus vranských občanů, kteří přijeli Vraný podpořit.

9. října 2015 se uskutečnilo ve vítězné obci Krásná slavnostní předávání cen celostátního kola Vesnice roku 2015. Městys Vraný mimo Koláčové ceny obdržel ještě „Ocenění komise za systematickou práci s mládeží“. Ceny za městys přebíral starosta Ing. Miroslav Zázvorka a místostarosta Ing. Zdeněk Bláha.

Kontakt

Úřad městyse Vraný

ouvrany@volny.cz

Vraný čp. 9
Vraný 273 73

312 591 289
mobil
724 179 320

Datová schránka
eegbj8g



Úřední hodiny:
Pondělí - úřední den 07.00 - 11.30 12.00 - 17.00
Úterý 07.00 - 11.30 12.00 - 14.30
Středa - úřední den 07.00 - 11.30
12.00 - 17.30
Čtvrtek 07.00 - 11.30 12.00 - 15.00
Pátek 07.00 - 11.30 12.00 - 13.30

Úřední hodiny starosty Ing. Miroslava Zázvorky
Pondělí 16.00 - 17.00
Středa 16.00 - 17.30

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode